Po dvou letech se znovu vracíme k pátrání po osudech slavkovského rodáka Vladimíra Pavézky (1914–2001). Byla učiněna řada pokusů, jak rozšířit dosavadní poznatky a jak už to bývá v historickém bádání – se střídavými úspěchy.

Desítky let, které uplynuly od těchto událostí, vysoký věk a zdravotní stav pamětníků nepochybně ovlivňují využití jejich vzpomínek. Bylo tomu tak v případě paní Rossi, která v mládí Vladimíra Pavézku, než se rodina přestěhovala do Hranic na Moravě, znala. Stejně tak tomu bylo u dr. Čestmíra Sládka, který z magnetofonových záznamů připravoval vydání knihy. Oslovil jsem rovněž Muzeum SNP v Banské Bystrici, ale z jejich stručného vyjádření nevyplynuly žádné nové skutečnosti, přičemž je pravděpodobné, že poručík V. nebo Vlado, vyskytující se i na místě posledních okamžiků života národního hrdiny Jana Švermy při přechodu Chabence, je vlastně Vladimír Pavézka.

Cenné vzpomínky tak přineslo setkání s armádním generálem Tomášem Sedláčkem, který si na slavkovského rodáka velmi dobře vzpomíná. Oba byli v roce 1942 absolventy kurzů útočného boje u jezera Loch Morar ve Skotsku, určené především pro výsadkáře vysazené na území Protektorátu. Setkali se v transportu z Anglie na východní frontu – tisíce kilometrů lodí vlakem, letadlem k armádnímu sboru, kde byl nedostatek důstojníků a oba byli zařazeni k 2. čs. paradesantní brigádě, nasazené do karpatské operace a především na pomoc SNP.

S rodiči se V. Pavézka po válce nesetkal. Otec Hubert byl jako spolupracovník odbojové organizace Obrana národa popraven v roce 1943 ve Vratislavi a maminka Olga byla v témže roce umučena v Osvětimi.

Možná se ještě objeví další dokumenty a svědectví o jeho životě.Ale i dnes je na místě konstatování, že rodák ze Slavkova u Brna Vladimír Pavézka, nositel Čs. válečného kříže a dalších vysokých vyznamenání, jehož rodina přinesla takové oběti za osvobození vlasti, zcela určitě patří k historii města.

Stanislav Stejskal

Slavkovský rodák – poručík, později kapitán Vladimír Pavézka, se narodil se 28. 6. 1914 v Havlíčkově ulici, v rodině Huberta a Olgy Pavézkových. Vystudoval gymnázium a absolvoval 8 semestrů medicíny a v letech 1936-37 školu pro důstojníky v záloze. Po odchodu do odboje bojoval ve Francii, v Anglii absolvoval kurzy speciálních jednotek a určitou dobu rovněž zodpovídal za ochranu prezidenta Beneše.

V době povstání byl pověřen funkcí styčného důstojníka s americkou vojenskou misí vedenou J. H. Greenem. Doprovázel ji při ústupu do hor, v době kdy už postupovala samostatně ji Němci zajali a většina jejich členů skončila v Mauthausenu.

Na začátku roku 1945 působil v hlavním štábu partyzánského hnutí gen. Asmolova a u 4. brigády armádního sboru. Jeho zásluhy byly oceněny udělením Čs. válečného kříže a medaile Za chrabrost. Po osvobození vykonával velitelskou funkci u Hradní stráže.

Po roce 1946 odjel s manželkou Mary – Angličankou do USA, kde také dva dny po svých 87. narozeninách zemřel.

Vdova po Vladimíru Pavézkovi Mary se synem v Anglii 11. 10. 2004