Dnes je čtvrtek 14.11.2019, svátek má Sáva

Ochotnické divadlo ve Slavkově 1867–1985

Lucerna – Tesák, Buchta, Ryšánková, Kantek / Foto: archiv K. MarischleraV roce 1987 si připomínalo naše město významné výročí. Uplynulo 750 let od první písemné zmínky o existenci Slavkova. Při této příležitosti předložilo veřejnosti zdejší Historické muzeum a Místní kulturní středisko sborník autorské dvojice Jaroslava Vlacha ze Žarošic a Jaroslava Vlacha ze Slavkova s názvem Kulturní život ve Slavkově u Brna v letech 1867–1985.

Jádrem této pozoruhodné publikace je zpracování historie ochotnického divadla, údaje o repertoáru a o lidech, kteří se o jeho rozvoj nejvíce zasloužili. Největší přínos autorů sborníku spočívá v dlouhodobém studiu historických materiálů, v rekonstrukci téměř celého repertoáru slavkovského ochotnického divadla a jmenného seznamu těch, kteří se na jeho činnosti podíleli.

V úvodu knihy předkládá čtenáři tehdejší ředitel Historického muzea ve Slavkově dr. Jiří Pernes historický rámec, ve kterém se odehrával život obyvatel města od poloviny devatenáctého století až do poslední čtvrtiny století dvacátého. Zároveň ukazuje, jak hospodářské a politické změny, které v tomto rozsáhlém období probíhaly, ovlivňovaly kulturní život ve Slavkově.

Významným impulzem pro vznik počátků českého společenského a kulturního života ve Slavkově byla skutečnost, že od roku 1861 stál v čele správy města starosta Jan Koláček. Byl to vzdělaný a prozíravý muž. Zavedl ve Slavkově české úřadování, založil městskou knihovnu, dosáhl mimo jiné i toho, že městem byla vedena železnice.

Český národní život se i přes nepříznivý vliv prusko-rakouské války v r. 1866 úspěšně rozvíjel. A tak místní vlastenci v r. 1867 založili Družstvo divadelních ochotníků a v r. 1869 organizaci tělocvičné jednoty Sokol. Činnost jednoty se neomezovala pouze na tělesnou výchovu a cvičení. Již v prvním roce své existence vykazovala ve své výroční zprávě i tři divadelní představení. Ochotnické divadlo našlo v těchto letech vděčné diváky a těšilo se jejich podpoře. Na plakátu, zvoucího na představení veselohry, která měla premiéru před Vánocemi v roce 1982, se uvádí, že se jedná již o sedmdesáté představení slavkovských ochotníků od r. 1867.

Vedle Družstva divadelních ochotníků a divadelního odboru Sokola postupně vznikaly ve městě další organizace a spolky, které obohacovaly kulturní život Slavkova.

V r. 1885 byla založena Cyrilská jednota (viz článek p. Petra Hlaváčka „ K 125. výročí vzniku Farní cyrilské jednoty ve Slavkově u Brna“), při které v roce 1898 vznikl dramatický odbor. Vyvíjel mimořádně aktivní činnost. Za roky své existence sehrál spoustu činoher, klasických operet i loutkových představení.

TJ Sokol, založená v r. 1869, sice v r. 1878 ve Slavkově zanikla, byla však v r. 1892 obnovena. Hned v příštím roce Sokol uspořádal výstavku národopisného vývoje města a okolí, která se setkala s nečekaným úspěchem. Kulturní život ve městě se na rozhraní 19. a 20. století dostal na poměrně vysokou úroveň. Družstvo divadelních ochotníků se v r. 1898 rozchází, jeho funkci však přejímá divadelní odbor Sokola. Vznikají i další organizace, které pořádaly vlastní divadelní představení. V r. 1889 to byl místní odbor Národní jednoty, v r. 1900 Národně vzdělávací jednota a v r. 1908 TJ Orel.

Podle dochovaných záznamů se odehrálo ve městě v období r. 1894–1918 celkem 144 premiér, tedy asi 10 do roka. Hrávalo se v sále Na Záložně, v Sokolském domě, v hostincích U Paseků (dnešní Potraviny Svoboda) U Rotnáglů (budova dnešní České spořitelny), v zahradních restauracích, většinou s minimálním jevištním vybavením, až do r. 1914, kdy byla ve městě zavedena elektřina, při petrolejkách … jak velká musela být láska slavkovských obyvatel k divadlu, vytrvalost a obětavost těch, kteří v těžkých podmínkách vytvářeli náročná představení!

Prudký rozvoj kulturní činnosti ve Slavkově nastal po roce 1918. V prvé řadě to bylo opět – již tradičně – ochotnické divadlo. Vznikaly další spolky: Tábor, Jednota obce legionářské, Sbor dobrovolných hasičů, Mládež sociálně demokratické a Národně socialistické strany a mnohé další.

Významnou úlohu v kulturním životě města sehrály nejprve Napoleonská výstava v r. 1931 a na základě jejího úspěchu uspořádané Napoleonské hry v letech 1933 a 1935.

V meziválečném období bylo uvedeno celkem 211 divadelních premiér. Rozvíjela se však i hudební kultura. Již v roce 1918 vzniklo ve Slavkově Volné pěvecké sdružení, Do roku 1945 (dobrou úroveň si udrželo i v období okupace) uskutečnilo 255 vystoupení, na která nastudovalo přes 300 sborů.

Okupace v r. 1939 a nově zřízený Protektorát přinesly trpké období pro veškerou kulturní činnost. Sokol byl v r. 1941 rozpuštěn a rovněž i jeho divadelní odbor zanikl. Ve velmi omezených podmínkách válečných let uvedla Cyrilská jednota operu Viléma Blodka „V studni“, nastudovanou Františkem Francem. V r. 1942 vznikl nový divadelní spolek, Dramatický odbor Okresního osvětového domu, který uváděl klasické hry především českých autorů.

Již 28. 5. 1945 se konala první poválečná schůze slavkovských ochotníků. Ti usilovali o své sjednocení do společné organizace.Tato snaha vyústila do vzniku Spolku divadelních ochotníků se Slavkově, který byl v r. 1948 přejmenovaný na Divadlo města Slavkova. Vedeno snahou řešit otázky materiálního zabezpečení a vybavení se Divadlo města Slavkova organizačně přidružilo v r. 1951 k závodnímu klubu odborů v n. p. Cutisin a v r. 1956 k podnikům Místního hospodářství. V této době vzniká ve Slavkově nové sdružení ochotníků, nazvané Divadelní ochotníci osvětového domu.

Po zrušení slavkovského okresu v r. 1960 zde vzniklo nové profesionální kulturní zařízení – Městská osvětová beseda, přejmenovaná později na Městské kulturní středisko (MKS). Rozvoj kulturního života města trpěl dlouhá léta nedostatkem vhodných prostor. Tato skutečnost se výrazně projevila v r. 1955, při představení operety Oskara Nedbala „Polská krev“. Bylo sehráno 8 představení operety před zcela zaplněným sálem Záložny a všech 80 účinkujících mělo k dispozici pouze jedinou šatnu u jeviště. Bylo to podnětem pro rázné řešení. Zástupci ochotníků a hudebníků z Orchestrálního sdružení předložili kulturní komisi MNV návrh na výstavbu nového kulturního domu a v lednu 1956 národní výbor tento návrh schválil a rozhodl o zahájení stavby. Do užívání byl nově zbudovaný objekt předán v květnu r. 1968.

Při MKS kolem r. 1970 skupina mladých ochotníků uvedla několik úspěšných představení, která se pro zájem diváků dočkala řady repríz, např. Andersenova pohádka „Pasáček vepřů“, muzikál autorské dvojice Dostál, Pogoda „Výtečníci“, který měl u diváků nečekaný úspěch a dočkal se řady repríz ve Slavkově i v širokém okolí. Tito mladí divadelní nadšenci kromě několika pohádkových představení pro děti se svými staršími kolegy v dalších letech nastudovali i klasické operety „Mam’zelle Nitouche“, „Na tý louce zelený“, drama Karla Čapka „Matka“, divadelní díla „Strakonický dudák“, „Noc na Karlštejně“ a další a další …

Necelých deset let od postavení kulturního domu dochází k postupnému útlumu amatérského divadelního umění. Snad tomu přispěly i nové životní a společenské podmínky, rozvoj televize, filmu a profesionálního divadla, možnost návštěvy divadelních představení v nedalekém Brně.

V říjnu 1977 proběhly oslavy 110 let slavkovského ochotnického divadla. V malém sále MKS byla uspořádána výstavka dokumentů z činnosti ochotníků a zároveň bylo nastudováno představení Tylova „Strakonického dudáka“ pod režijním vedením Rudolfa Jeřely. Úmrtím tohoto posledního aktivního režiséra v r. 1979 končí éra amatérského divadla slavkovských nadšenců, trvající déle, než sto let.

Za dalších 20 let, v r. 1998, zaniká MKS. Jeho nástupcem se stává Historické muzeum. Chlouba Slavkova, Společenský dům, se dostává do rukou cizích majitelů, kteří mají s objektem jiné plány. Velký sál, ve kterém se dříve ozývala hudba, nebo kde diváci tleskali divadelním představením, nyní čas od času ožívá na pár hodin pouze jako místo prodeje použitého textilu, obuvi a domácích potřeb … Kruh se uzavírá: na konci 20. století je slavkovské ochotnické divadlo uzavřenou minulostí.

Toto zamyšlení nad jeho historií je tedy pomyslnou kytičkou, poděkováním a obdivem všem, kteří dlouhá desetiletí s nebývalou chutí, obětavostí a zápalem tuto ušlechtilou zábavu utvářeli.

________

Některé z informací, uvedených v citované publikaci, které dokládají bohatou kulturní historii města

Roky, ve kterých se uskutečnilo nejvíc kulturních akcí

1867–1985 – 942 akcí celkem
24 – 1935
23 – 1909, 1911
21 – 1910
19 – 1912, 1924, 1926, 1928
17 – 1913, 1971
14 – 1918, 1919, 1920, 1936, 1943
18 – 1922
16 – 1959, 1970
12 – 1929, 1947
10 – 1938, 1975

Rejstřík názvů divadelních her

Abecedně uvedeno 500 titulů, mnohé z nich byly nastudovány opakovaně a dočkaly se řady repríz

Seznam ochotníků a kulturních pracovníků

Abecedně uvedeno 736 osob

Režiséři – dirigenti – výtvarníci (léta působení)

BAUER Jindřich, dělník 1925-1945

BENEŠOVÁ-KLEMENTOVÁ M., v domácnosti 1925-1970

BÍLEK František, učitel 1922-1946

BRUNCLÍK František, obchodní příručí 1945-1946

ČEHOVSKÝ Bohumil, natěračský mistr 1930-1960

DOPITA Zdeněk, (host) 1972

FILIP Eduard, ředitel záložny 1920-1956

FRANC František, varhaník 1920-1940

Frank Bohumil, holičský mistr 1925-1950

FLORIÁN Ivan, výtvarník 1970-1971

FUČÍK František, dirigent 1920-1928

GREGOR Slávek, Dr., úředník 1930-1935

HAMRLE Josef, okresní cestmistr 1931

HANÁK Jaroslav, krejčí 1918-1950

HÄRING Karel ml., učitel 1940-1968

HOMOLA Ervín, úředník 1928-1940

HONEK Miloslav,JUDr., právník 1958-1977

HROZEK František, obchodník 1905-1920

JEŘELA Rudolf st., dělník 1912-1925

JEŘELA Rudolf ml., dělník 1940-1977

KACHLÍK František, školník 1910-1940

KANTEK Alois, školník 1930-1977

KAŠPÁREK Josef, úředník 1925-1970

KHÝN Josef, malíř 1930-1940

KOŃORZA Miroslav, učitel 1934-1975

KOPŘIVA Ladislav, obchodník 1923-1928

KOŠVIC Theodor, obchodník 1890-1930

KLEMENTOVÁ-BUČANOVÁ Marie,úřednice 1925-1930

KLIKA František, herec (host) 1925-1928

KREJČÍ Růžena, úřednice 1940-1977

KŘENOVSKÝ Jan, (host) dirigent, 1930-1935

KŘIVÁNKOVÁ VIOLETA, výtvarnice 1980-1985

KŘIVÝ Miroslav, úředník 1938

KUSNÍK Karel, dělník 1923

KVASNICA Rudolf, (host), dirigent 1926, 1929, 1932

LANGER Karel, technický úředník 1954-1960

LÁTAL Miroslav, lékárník 1926-1930

LAVICKÝ Alois, úředník, 1905-1910

LEDVINKA Jaroslav, ředitel hudební školy 1968-1980

MACENAUER Karel, hudebník 1897-1910

MIKULÁŠ Miroslav, úředník 1957-1960

MUŽNÝ Josef, učitel 1943-1945

NAKLÁDALOVÁ Cyrila, učitelka 1934

NAVRÁTIL Rudolf, obchodník 1923-1928

NEDOROSTEK Jan, dělník 1954-1965

NOVÝ Oldřich, (host) herec 1926, 1929,1932

ODSTRČIL Jan, katecheta 1927-1929

OPLETALOVÁ Jarmila 1968

OLBRICHT Stanislav, tanečník 1970

PAULAS Viktor, úředník 1970-1975

PECH Ladislav, (host) herec 1909, 1911, 1921

PRAŽSKÝ-SLAVKOVSKÝ Ferdinand, voják z povolání 1909, 1920, 1925

POHLE Ota, učitel 1945-1973

PROKEŠ Theodor, technický úředník 1920-1955

PUKL Josef, profesor 1944-1945

ROZPRÝM Jan, obchodník 1940-1950

ROZSYPAL Břetislav, technický úředník 1943-1987

SEIFERT Jakub, (host) herec 1909

SEINER Václav, dirigent 1909-1918

SONEVENT Ctibor, herec 1928-1930

SPÁČIL Ervín, úředník 1934-1943

STAŃKOVSKÝ Bohumil, úředník 1910

STICHA Gustav, zvěrolékař 1908-1914

STICHA Jan, lékárník 1905

ŠERÝ Josef, varhaník 1885-1915

ŚIMÁČEK Silvestr, obchodník 1920-1942

ŠIMEK Jaroslav ml., tanečník 1973

ŠOTT Karel, (host) herec 1926-1927

ŠIMONÍK Jan, obchodník 1948-1977

ŠRŮTEK Stanislav, učitel 1940-1944

ŠUJAN Bohumil, dělník 1935-1960

TESÁK Hynek, dělník 1947-1956

TICHÁ Marie, 1969

UHLÍŘ František, ředitel záložny 1898-1918

UHLÍŘ Karel, herec 1920-1930

ÚJEZDSKÝ Zdeněk, úředník 1939-1950

VYKOUPIL Ladislav, dirigent 1926-1968

VILAM Josef, právník 1905-1914

VLACH Josef, úředník 1920-1930

VLACH Jaroslav, typograf 1935-1960

VODICOVÁ-PATEROVÁ Marie, úřednice 1930-1940

VOREL Antonín, (host) výtvarník 1940-1970

WEINSTEIN Jaroslav, přednosta stanice 1916-1930

ZAPLETAL Eduard, četnický strážmistr v.v. 1928-1946

ZALABA Jan, katecheta 1936

ZÁVODNÝ Jan, učitel 1954

ŽELENSKÝ Karel, (host) herec 1907

ŽIŽLAVSKÝ Ivan, technický úředník 1980-1985

Spolky – organizace – zájmová sdružení divadelních ochotníků, které nastudovaly divadelní představení

Seznam uvádí celkový počet 36 v hodnoceném období, nejaktivnější z nich a počty jimi provedených představení byly:

234 – TJ Sokol
197 – Cyrilská jednota
40 – Divadelní odbor Místního hospodářství
34 – Divadlo města Slavkova
29 – Divadelní ochotníci osvětového domu
26 – Národní jednota Slavkov
20 – Divadelní odbor ZK ROH Cutisin
19 – Spolek divadelních ochotníků
18 – Dramatický soubor okresního osvětového domu
10 – Studující města Slavkova
10 – Divadelní odbor mládeže národně socialistické

Použitá literatura: Vlach J.st.,Vlach J. ml: Kulturní život ve Slavkově u Brna v letech 1867–1986, vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Městským kulturním střediskem a Historickým muzeem ve Slavkově v r. 1987

Antonín Šlapal, Karel Marischler

Námět a obrazový materiál: Karel Marischler

Další fotografie najdete zde.

Divadelní sál společenského domu v minulosti / Foto: archiv195http://www.veslavkove.cz/
Divadelní sál společenského domu v minulosti / Foto: archiv
Hostování z výpravné revue Oldřicha Nového „Z Brna do Brna“ / Foto: archiv A. Šlapala195http://www.veslavkove.cz/
Hostování z výpravné revue Oldřicha Nového „Z Brna do Brna“ / Foto: archiv A. Šlapala
Vedle Oldřicha Nového sedí v klobouku Valentin Šindler (1885–1957) a jeho bratr Václav (1893–1952). Oba byli pěvci brněnské opery a zároveň byli známí i v čs. rozhlasu, kde tvořili populární dvojici Matěje Křópala a Jozéfka Melhoby / Foto: archiv A. Šlapala195http://www.veslavkove.cz/
Vedle Oldřicha Nového sedí v klobouku Valentin Šindler (1885–1957) a jeho bratr Václav (1893–1952). Oba byli pěvci brněnské opery a zároveň byli známí i v čs. rozhlasu, kde tvořili populární dvojici Matěje Křópala a Jozéfka Melhoby / Foto: archiv A. Šlapala
Broučci (21. 4. 1946) / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Broučci (21. 4. 1946) / Foto: archiv K. Marischlera
Divadelní odbor Sokola 1910–1918 / Foto: archiv 195http://www.veslavkove.cz/
Divadelní odbor Sokola 1910–1918 / Foto: archiv
Slavkovští ochotníci v r. 1957 / Foto: archiv195http://www.veslavkove.cz/
Slavkovští ochotníci v r. 1957 / Foto: archiv
Mam’zelle Nitouche - zadní ř. R. Horáček, I. Přikryl, J. Lekavý, M. Rys ml., F. Baránek; střední ř. Z. Zvonková, M. Kozlíčková, M. Honek, V. Tesáková; v popředí P. Horák / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Mam’zelle Nitouche - zadní ř. R. Horáček, I. Přikryl, J. Lekavý, M. Rys ml., F. Baránek; střední ř. Z. Zvonková, M. Kozlíčková, M. Honek, V. Tesáková; v popředí P. Horák / Foto: archiv M. Honka
Alena Kantková, Miloslav Honek, Karel Zrotal / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Alena Kantková, Miloslav Honek, Karel Zrotal / Foto: archiv M. Honka
Jepe z vršku – M. Honek / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Jepe z vršku – M. Honek / Foto: archiv M. Honka
Komedie o hvězdě (1968) – Odvářka, Pechánek / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Komedie o hvězdě (1968) – Odvářka, Pechánek / Foto: archiv K. Marischlera
M. Koňorza, J. Waltrová – Podzimní písewň lásky / Foto: archiv195http://www.veslavkove.cz/
M. Koňorza, J. Waltrová – Podzimní písewň lásky / Foto: archiv
Lucerna / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Lucerna / Foto: archiv M. Honka
Lucerna – Tesák, Buchta, Ryšánková, Kantek / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Lucerna – Tesák, Buchta, Ryšánková, Kantek / Foto: archiv K. Marischlera
Loupežnické koření (1977) – Z. Šmída a A. Slováček / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Loupežnické koření (1977) – Z. Šmída a A. Slováček / Foto: archiv K. Marischlera
Z. Zvonková, M. Honek a M. Šaněk / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Z. Zvonková, M. Honek a M. Šaněk / Foto: archiv M. Honka
Dítě (1958) – M. Honek / Foto: archiv M. Honka103http://www.veslavkove.cz/
Dítě (1958) – M. Honek / Foto: archiv M. Honka
Gorali (1957) / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Gorali (1957) / Foto: archiv M. Honka
Miloslav Honek a Zdena Zahradníková / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Miloslav Honek a Zdena Zahradníková / Foto: archiv M. Honka
Komedie o hvězdě (1968) – J. Pechánek / Foto: archiv K. Marischlera115http://www.veslavkove.cz/
Komedie o hvězdě (1968) – J. Pechánek / Foto: archiv K. Marischlera
Hej, pane kapelníku – B. Šujan, A. Kantek, M. Honek, A. Valníček, A. Šlapal, J. Nedorostek, Z. Zvonková, T. Prokeš; bubeník L. Žák / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Hej, pane kapelníku – B. Šujan, A. Kantek, M. Honek, A. Valníček, A. Šlapal, J. Nedorostek, Z. Zvonková, T. Prokeš; bubeník L. Žák / Foto: archiv M. Honka
Mam’zelle Nitouche / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Mam’zelle Nitouche / Foto: archiv K. Marischlera
Pasáček vepřů (1972) – I. Rozsypalová a I. Žižlavský / Foto: archiv S. Olbrichta164http://www.veslavkove.cz/
Pasáček vepřů (1972) – I. Rozsypalová a I. Žižlavský / Foto: archiv S. Olbrichta
Než kohout zazpívá (1974) – M. Burianová a L. Žatecký / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Než kohout zazpívá (1974) – M. Burianová a L. Žatecký / Foto: archiv K. Marischlera
Půlnoční vlak – J. Novoměstský / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Půlnoční vlak – J. Novoměstský / Foto: archiv M. Honka
Maškaráda (1976) – S. Skokanová, J. Loučanský / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Maškaráda (1976) – S. Skokanová, J. Loučanský / Foto: archiv M. Honka
Dítě – J. Loučanský, L. Doupovec, J. Horáková, R. Jeřela, Z. Valášková, M. Honek - M. Maňková / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Dítě – J. Loučanský, L. Doupovec, J. Horáková, R. Jeřela, Z. Valášková, M. Honek - M. Maňková / Foto: archiv M. Honka
Svatba Krečinského – Z. Zvonková, M. Honek / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Svatba Krečinského – Z. Zvonková, M. Honek / Foto: archiv M. Honka
Zdena Zvonková a Miloslav Honek / Foto: archiv M. Honka113http://www.veslavkove.cz/
Zdena Zvonková a Miloslav Honek / Foto: archiv M. Honka
Z českých mlýnů (1969) – Z. Zvonková a F. Jakeš / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Z českých mlýnů (1969) – Z. Zvonková a F. Jakeš / Foto: archiv K. Marischlera
Svátek pana ředitele (1958) / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Svátek pana ředitele (1958) / Foto: archiv M. Honka
Svatba sňatkového podvodníka (1962) / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Svatba sňatkového podvodníka (1962) / Foto: archiv M. Honka
Noc na Karlštejně (1978) / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Noc na Karlštejně (1978) / Foto: archiv M. Honka
Než kohout zazpívá (1974) – S. Olbricht, M. Honek / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Než kohout zazpívá (1974) – S. Olbricht, M. Honek / Foto: archiv K. Marischlera
Město šťastných lásek (1961) – B. Šujan, Z. Lábrová, Mikuláš, J. Loučanský, Z. Zvonková, Z. Ryšánková, M. Honek, B. Čehovský, Z. Zahradníková. V pozadí: I. Beneš, V. Šujanová, A. Kantek, M. Burianová, P. Kožoušek / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Město šťastných lásek (1961) – B. Šujan, Z. Lábrová, Mikuláš, J. Loučanský, Z. Zvonková, Z. Ryšánková, M. Honek, B. Čehovský, Z. Zahradníková. V pozadí: I. Beneš, V. Šujanová, A. Kantek, M. Burianová, P. Kožoušek / Foto: archiv M. Honka
Maškaráda (1976) – J. Novoměstský a A. Šlapal / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Maškaráda (1976) – J. Novoměstský a A. Šlapal / Foto: archiv M. Honka
Maškaráda (1976) / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Maškaráda (1976) / Foto: archiv M. Honka
Na tý louce zelený (1975) – Z. Zvonková a A. Kantek / Foto: archiv K. Marischlera111http://www.veslavkove.cz/
Na tý louce zelený (1975) – Z. Zvonková a A. Kantek / Foto: archiv K. Marischlera
Na tý louce zelený (1975) – baletní skupina SSM, ved. Lenka Jabůrková (Krahulová) / Foto: archiv K. Marischlera117http://www.veslavkove.cz/
Na tý louce zelený (1975) – baletní skupina SSM, ved. Lenka Jabůrková (Krahulová) / Foto: archiv K. Marischlera
Lucerna (1968) – F. Baránek / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Lucerna (1968) – F. Baránek / Foto: archiv K. Marischlera
Lucerna (1968) – Buchta / Foto: archiv K. Marischlera195http://www.veslavkove.cz/
Lucerna (1968) – Buchta / Foto: archiv K. Marischlera
Maškaráda (1976) – J. Loučanský, R. Jeřela / Foto: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Maškaráda (1976) – J. Loučanský, R. Jeřela / Foto: archiv M. Honka
Dobový plakát / Foto: archiv M. Honka138http://www.veslavkove.cz/
Dobový plakát / Foto: archiv M. Honka
Dobové plakáty / Repro: archiv M. Honka195http://www.veslavkove.cz/
Dobové plakáty / Repro: archiv M. Honka
Dobové plakáty / Repro: archiv M. Honka110http://www.veslavkove.cz/
Dobové plakáty / Repro: archiv M. Honka

Komentářů (0)
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
   
 
Polední menu

menu

Přečtěte si aktuální nabídku poledního menu restaurací ve Slavkově u Brna!

Program kina

kino

Navštivte kino JAS 
ve Slavkově u Brna. Přečtěte si program!

Společnost

Kultura

  • Zavraždily spolubydlící!
    V dnešním světě se už může stát ledasco. Tři seniorky usmrtily svoji nemohoucí kamarádku jen proto, že stále vyhrávala v kartách. Bestie! Ovšem jenom na jevišti. Kdo ze čtenářů navštívil divadelní představení slavkovského divadelního spolku, si jistě vzpomene, že takto se odehrává děj černé komedie s... celý článek

Černá kronika

  • Ve městě hořel už třetí strom
    Již třetí případ zapáleného stromu řešili slavkovští hasiči. Naposledy, 14. května, prohořel kmen vrby ve Svojsíkově parku. Vzhledem k jeho vzrostlé koruně bylo strom tak nestabilní, že jej pracovníci technických služeb museli ihned pokácet a rozřezat. Podobný případ se ve Slavkově nestal letos... celý článek

Příroda

  • Slavkov v podzimních barvách roku 2019
    Slavkov
    Slavkov
    Každým rokem nás podzimní příroda odmění spektrem teplých barev. Vždy je to jiné. Klimatické podmínky rozhodují o zabarvení zeleně. Já mám pocit, že podzimní barvy letošního roku se přírodě mimořádně vydařily.
Banner

veslavkove_logomp



© Copyright 2008 – 2010 BMTYPO .
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí,
šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu BM TYPO zakázáno.