Dnes je úterý 20.8.2019, svátek má Bernard

Osvobození Slavkova v dubnu 1945

Leteckou bombou zasažená lékárna a Sokolský dům / Foto: J. AndrlaJiž koncem roku 1944 se Slavkov připravoval na příchod fronty. Město se mělo stát pevností, která by zadržela nebo aspoň zpomalila postup Rudé armády. Z obavy leteckých náletů nařídili Němci odstranit hořlavé látky na půdách domů.

V každém domě měli občané připraven kbelík s pískem a nářadí na hašení požáru. Lidé si kupovali plynové masky a navštěvovali kurzy protiletecké obrany, které se konaly ve dnech 6.–8. ledna 1945. Účast byla povinná.

V lednu 1945 bylo vyhlášeno povinné odvádění lopat a krompáčů pro nasazené na kopání zákopů. Výběr prováděl Pracovní úřad a postiženy byly všechny kategorie obyvatel. Z kmenů statných borovic, kterých se v Oboře pokácelo přibližně 300, se stavěly protitankové překážky, které na deseti místech úplně zatarasily náměstí a okolní ulice. Kmeny borovic z Obory se vozily i do sousedních obcí.

Civilní obyvatelstvo bylo částečně vystřídáno na těchto pracích německými trestaneckými oddíly. Ty byly ubytovány v němčanské škole a na práci do Slavkova denně docházely. Trestanci působili zbídačelým dojmem a německé stráže s nimi hrubě zacházely. To vedlo mnohé slavkovské ženy k soucitu, protože se mylně domnívaly, že tito trestanci jsou politickými vězni. Tajně jim občas podstrčily nějaké jídlo, ale německé velitelství toto přísně zakázalo. Až později se ukázalo, že to jsou zločinci.

Ve škole byla zřízena německá polní nemocnice a školáci měli volno.

Jak se blížila fronta, byli na výkopové práce mobilizováni všichni muži od 16 do 55 let. Kopali zákopy podél silnic. Most přes Litavu u cukrovaru Němci podminovali.

První ruská letadla se nad Slavkovem objevila 8. dubna 1945. Podruhé přeletělo 18 ruských bombardérů 12. dubna směrem k Brnu. Obyvatelstvo začalo budovat ve sklepích kryty.

Po osvobození Hodonína (9. 4.) se čekal rychlý nápor Rudé armády po silnici Hodonín–Slavkov. Očekávali ho i Němci a budovali obranu na jihu města. Po silnici od Bučovic se blížili Maďaři a proudy Vlasovců postupovaly směrem na jih.

Směr ruského útoku však šel více západněji – přímo na Brno. Slavkov se ocitl ve frontovém pásmu a stal se důležitým průchodištěm ustupujících německých kolon a transportů.

První nálet zažil Slavkov v neděli 15. dubna. Kolem poledna napadla ruská letadla slavkovské nádraží a při tomto náletu byla také poškozena budova Hospodářského družstva. Sovětská letadla se ještě několikrát vrátila a ostřelovala výpadovky ze Slavkova plné vojenských transportů. A město zaznamenalo i první oběť, kterou se stal patnáctiletý Jan Kočovský. Za tzv. vatárnou padli i dva Němci a další tři byli zraněni.

Po tomto náletu život ve městě utichl – obchody byly zavřeny, lidé zabednili okna deskami, sklepní okna se zajišťovala kamením a pískem. Slavkovský cukrovar v té době vydal každé rodině bez lístků 25 kg cukru.

Další letecký útok postihl Slavkov v úterý 17. dubna. Ráno proletěla nad městem eskadra bombardérů k Brnu. Těsně po poledni začala série útoků, které pokračovaly nepřetržitě až do večera. Fosforové bomby, které byly určeny německým trénům, způsobily mnoho požárů. V Čelakovského ulici hořel dům č. 684, od něhož se vzňal i sousední dům a stodola. Několik požárů vzniklo v Bučovické ulici a jeden ve Valníčkově (Zborovské) ulici. Jedna z bomb prorazila zdivo kostela a vybuchla v chrámové lodi. Zásah dostala i německá nemocnice ve škole, kde byli zabiti dva Němci. Také dvůr pod Oborou dostal zásah. Slavkov byl zahalen v dýmu a nebylo čím hasit.

V pátek 20. dubna 1945 bylo v leteckém souboji sestřeleno nad cukrovarem německé letadlo. Pilot se zachránil skokem s padákem.

24. dubna se už Rudá armáda dostala na silnici Olomouc–Brno. Noci byly světlé, čehož využívala ruská letadla k bombardování Němců. V noci na 23. dubna se objevily nad Palackého náměstím a shodily osm bomb. Tehdy vyhořela lékárna a byla zničena dolní kasárna. Zásah dostal i dům na rohu Čelakovského a Čapkovy ulice. V domě spalo 5 lidí (rodina Karla Jaroše), kteří byli tlakem vzduchu smeteni do kouta. Jako zázrakem se nikomu nic nestalo – zachránily je zřejmě peřiny.

Lidé opouštěli své domovy a i sklepy a stěhovali se do velkých společných krytů, kterých bylo ve Slavkově několik: sklep na radnici a na faře (každý z nich pro 70 lidí), ve dvoře pod Oborou, v kanalizačním potrubí, v zámeckých kasematech a v dnes už neexistující sýpce u pivovaru. Někteří už žili v krytech delší dobu. Podle porodní asistentky paní Možné se v krytech narodili čtyři noví slavkovští občané.

V úterý 24. dubna ovládla Rudá armáda německé pozice u Mohyly míru a osvobodila okolní obce. Postoupila úzkým klínem přes státní silnici až k Pozořicím. Ve středu se fronta posunula na Kobeřice, Vážany, Křenovice, Holubice a přiblížila se ke Slavkovu. Němci zaujali v noci pozice na kraji města. Obora byla plná protiletadlových děl, pod Oborou byla děla, v zahradách minomety, u cest a alejí po třech tancích, za nádražím děla a v polích kulometná hnízda.

Po půlnoci 26. dubna začal boj o naše město. Až do rána ostřelovali Rusové německé pozice na okraji města. Během dopoledne se palba přenesla do středu města a vyvrcholila kolem 14. hodiny. Do města v těchto chvílích padlo více než 300 granátů a Slavkov byl opět zahalen dýmem požárů. Hořel mj. i Strachův lihovar na dolním konci náměstí, některé domy byly úplně smeteny.

Bohužel, v této vypjaté atmosféře, která s sebou přinesla chaos a bezvládí, se projevily u mnoha lidí nízké pudy, které převládly nad strachem ze smrti. Lidé začali rabovat. První přišel na řadu lihovar, kde ve velkém mizel líh a zařízení, potom cukrovar, kde zmizelo několik tisíc metráků cukru. Z Hospodářského družstva se rozkradlo několik set beden konzerv, mnoho pšenice aj. Těchto nájezdů se zúčastňovali i přespolní, kteří přijížděli s povozy až od Vyškova nebo od Kyjova.

První ruští vojáci byli spatřeni již dopoledne 26. dubna na Kozích horách od Křenovic, ve 14 hodin to už byly skupiny a v 16.15 hodin již Rudá armáda stála v Lipkách. Němci prchali podél Obory na rousínovskou silnici a s sebou brali děla i minomety. Než však opustili město, stačili vyhodit do vzduchu oba mosty přes Litavu – železniční u Křenovic a silniční u cukrovaru. Poslední německý tank opustil Slavkov v 16.45 hodin směrem k Bučovicím. V té době již první sovětští vojáci přelezli ze zámeckého parku na náměstí a stříleli na prchající Němce.

Lidé vycházeli ze svých úkrytů a nadšeně vítali vojáky Rudé armády. Navečer začalo drobně pršet. Rusové zaujali postavení v Tyršově ulici u Svojsíkova parku a na okraji města k Bučovicím. V rukou Němců zůstala zatím Nadýmáčkova cihelna, kde zaujalo postavení šest tanků a četa automatčíků. S nimi si Rusové druhý den snadno poradili.

Poslední boj to nebyl – od Mouřínova a z Nížkovic střílelo do města německé dělostřelectvo a nad městem toho dne proběhlo několik vzdušných soubojů. Jedno zasažené ruské letadlo se zřítilo v Bučovické ulici a druhé v blízkosti Nadýmáčkovy cihelny. Slavkov byl osvobozen. Obce na okraji Ždánického lesa byly osvobozeny až o dva dny později.

28. duben přinesl městu klid a lidé začali počítat ztráty a škody. Během osvobozovacích bojů bylo zabito nebo na následky zranění zemřelo 10 lidí, několik lidí bylo zraněno. Svoboda občanů města byla vykoupena životy 16 vojáků Rudé armády.

Úplně bylo zničeno sedm domů, celkově bylo poškozeno 96 domů, z toho 22 značně, 4 chlévy a 4 stodoly (zabito bylo také několik koní, hovězího dobytka a mnoho drůbeže).

Den po osvobození (27. dubna) byla vytištěna první čísla Slavkovských novin v tiskárně Řetický a Vencelides v Bučovické ulici. Redakci vedli učitel Josef Hanák a P. Jan Mrva. Ze začátku vycházely jako deník, později jako týdeník. Poslední číslo Slavkovských novin vyšlo 11. srpna 1945. Slavkov má primát v tom, že to byly první svobodné noviny v republice.

Nadšení z nově nabyté svobody bylo obrovské a lidé byli Rudé armádě vděční. Atmosféru těsně po osvobození nejlépe přiblíží citace z městské kroniky:

„Nad Slavkovem vzešlo slunce svobody. Stoupá rychle výš a výše a brzy zazáří i nad staroslavnou Prahou a celou naší vlastí od Šumavy až k Tatrám. V jeho paprscích svorně vedle sebe vlají prapor rudý a červobílý. Stojíme na prahu nové éry. To, co se dnes kolem nás děje, je více než 28. říjen 1918. Je to přelom věků. Podobný, jako příchod sv. bratří Cyrila a Metoděje na Moravu. Slyšíme kroky dějin. … Dívá se na nás Hus, Komenský, Havlíček a Masaryk. Dívají se na nás pokolení budoucí, pro něž novou republiku budujeme. Proto hlavu vzhůru. Vějte prapory rudé a červenobílé! Všichni v národě svorně za ruce! Otevřte se školy! Pravda zvítězila.“

Zajímavost na konec: maršál Malinovskij (23. 11. 1898–31. 3. 1967), po kterém je ve Slavkově pojmenována ulice, prošel v dubnu 1945 naším městem. Byl velitelem 2. ukrajinského frontu a na velitelství Slavkova se zdržel asi hodinu a půl. Velitelem města byl A. T. Gončarov a velitelství se nacházelo v prvním patře domu č. 69 na Palackého náměstí. Zde maršál Rodion Malinovskij jednal se zástupci města v čele s tehdejším předsedu MNV Ladislavem Vykoupilem. Zástupci Slavkova mj. žádali o to, aby byl cukrovar vyňat z válečné kořisti a předán městu. Akcie cukrovaru vlastnily ze tří čtvrtin německé banky a čtvrtina patřila Redlichově rodině. (Redlichovi se před válkou odstěhovali do Kanady a nově zakoupené cukrovarské zařízení plánovali převézt tam. V tom ji zabránila válka. První brněnská strojírna pak prodala zařízení do Rumunska.) Cukrovaru hrozilo rozmontování a odvezení zařízení do Sovětského svazu. Vyjmutí muselo povolit velitelství pro válečnou kořist. Po cestě delegace MNV do slovenského Sence a do Vlašimi, kde velitelství sídlilo, se stalo město Slavkov na měsíc držitelem cukrovaru.

Na oslavu osvobození byl v neděli 3. června 1945 slavnostně otevřen Park 26. dubna (zámecký park). K uctění památky 16 padlých rudoarmějců byl postaven v zámeckém parku pomník. Slavnostní odhalení pomníku bylo v neděli 11. listopadu 1945 za účasti zástupců ONV, místní vojenské posádky a Rudé armády. Sovětskou a československou hymnu zapělo Pěvecké sdružení pod vedením F. Bílka.

Padlí občané Slavkova u Brna během osvobozování města

Jan Kočovský (*5. 6. 1930). Zahynul střepinou bomby při bombardování nádraží za železničním mostem u horní vily 15. 4. 1945

František Jakubíček (*1860). Zasažen bombou na Špitálské ulici 19. dubna 1945, byl na místě mrtev.

Antonín Cenek (*1894). Byl raněn střepinou bomby 19. dubna 1945 před polednem na Bučovické ulici. Zemřel za 4 hodiny.

František Bayer (*8. 9. 1894). Zemřel při náletu po úmorném putování v prostějovské nemocnici 26. dubna 1945 v poledne.

Viktor Čermák (*1. 9. 1907). Byl zraněn při náletu 26. 4. 1945, zemřel hodinu po zranění.

Anna Jirková (*26. 7. 1893). V noci 26. dubna opustila dům, ráno ji našli těžce zraněnou na dolním konci náměstí. Střepina jí rozervala ruku. Zemřela 28. 4. 1945 ve slavkovské nemocnici.

František Slezák (*22. 8. 1906). 26. dubna, kdy F. Slezák vyběhl z krytu, proletěla německá kulka od Hrubého dolů Pastýřskou (Lidickou) ulicí a prostřelila mu plíce. Podlehl 5. 5. 1945 ve slavkovské nemocnici.

Bohumila Kneslová (*24. 4. 1904). Zemřela na úraz po náletu 16. 7. 1945

Miroslav Kostečka (*12. 2. 1928). U dráhy našel nevybuchlé granáty, které mu v rukou vybuchly. Stalo se to 3. 5. O den později (4. 5.) podlehl v brněnské zemské nemocnici.

Antonín Stojar (*7. 5. 1895). 26. 4. byl raněn střepinou granátu do nohy. Zemřel 26. 5. 1945.

Zpracoval B. Maleček

Zátarasy v Husově ulici / Foto: archiv p. Puppové110http://www.veslavkove.cz/
Zátarasy v Husově ulici / Foto: archiv p. Puppové
Zátarasy v Tyršově ulici u kláštera / Foto: J. Andrla195http://www.veslavkove.cz/
Zátarasy v Tyršově ulici u kláštera / Foto: J. Andrla
Dům na rohu Tyršovy a Tylovy ulice zasažený leteckou pumou / Foto: J. Andrla195http://www.veslavkove.cz/
Dům na rohu Tyršovy a Tylovy ulice zasažený leteckou pumou / Foto: J. Andrla
Němci přijíždějí ulici Čs. armády bránit Slavkov před Rudou armádou / Foto: J. Janoušek195http://www.veslavkove.cz/
Němci přijíždějí ulici Čs. armády bránit Slavkov před Rudou armádou / Foto: J. Janoušek
Leteckou bombou zasažená lékárna a Sokolský dům / Foto: J. Andrla195http://www.veslavkove.cz/
Leteckou bombou zasažená lékárna a Sokolský dům / Foto: J. Andrla
Zátarasy na dolním konci Palackého náměstí / Foto: J. Andrla195http://www.veslavkove.cz/
Zátarasy na dolním konci Palackého náměstí / Foto: J. Andrla
Němci ustupují Bučovickou ulicí / Foto: J. Janoušek195http://www.veslavkove.cz/
Němci ustupují Bučovickou ulicí / Foto: J. Janoušek
Zátarasy v Růžové ulici (dnes ul. B. Němcové) / Foto: J. Andrla195http://www.veslavkove.cz/
Zátarasy v Růžové ulici (dnes ul. B. Němcové) / Foto: J. Andrla
Hluboký protitankový příkop mezi školou a kostelem / Foto: J. Andrla195http://www.veslavkove.cz/
Hluboký protitankový příkop mezi školou a kostelem / Foto: J. Andrla
První strana prvního čísla Slavkovských novin (27. 4. 1945) / archiv BM typo112http://www.veslavkove.cz/
První strana prvního čísla Slavkovských novin (27. 4. 1945) / archiv BM typo

Komentářů (0)
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
   
 
Polední menu

menu

Přečtěte si aktuální nabídku poledního menu restaurací ve Slavkově u Brna!

Program kina

kino

Navštivte kino JAS 
ve Slavkově u Brna. Přečtěte si program!

Společnost

  • Maturitní a závěrečné zkoušky 2019
    Předávání výučních listů v Historickém sále zámku / Foto: archiv ISŠ
    Předávání výučních listů v Historickém sále zámku / Foto: archiv ISŠ
    Květen a červen jsou ve škole vždy velmi důležité měsíce, neboť v květnu naši žáci skládají zkoušku dospělosti a červen je ve znamení závěrečných... celý článek

Kultura

  • Kulaté výročí narození Napoleona Bonaparta
    Ve čtvrtek 15. srpna uplyne rovné čtvrt tisíciletí od narození budoucího francouzského vojevůdce a později i císaře. Pohled na Napoleona Bonaparta není jednoznačný a každá ze stran zdůrazňuje jinou stránku jeho osobnosti a činů. Pro jednu část společnosti je Napoleon geniálním vojevůdcem, který se zařadil... celý článek

Černá kronika

  • Ve městě hořel už třetí strom
    Již třetí případ zapáleného stromu řešili slavkovští hasiči. Naposledy, 14. května, prohořel kmen vrby ve Svojsíkově parku. Vzhledem k jeho vzrostlé koruně bylo strom tak nestabilní, že jej pracovníci technických služeb museli ihned pokácet a rozřezat. Podobný případ se ve Slavkově nestal letos... celý článek

Příroda

  • Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko…
    Foto autor
    Foto autor
    U domu máme pár okrasných keříků. Půjdu zjistit, zda už nebudou kvést. Ale s hrůzou zjistím, že část výhonů je napadena mšicemi. To je nadělení! Dnes už nemám čas, ale zítra je postříkám pirimorem.
Banner

veslavkove_logomp



© Copyright 2008 – 2010 BMTYPO .
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí,
šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu BM TYPO zakázáno.