Spartakiáda byl v Československu název pro hromadná veřejná tělocvičná vystoupení. První Spartakiady organizovala za první republiky levicová odnož dělnických tělovýchovných jednot. V totalitním Československu se konaly spartakiády od roku 1955 do roku 1985 pravidelně každých 5 let, mimo roku 1970 (tehdy byl po roce 1968 předpokládán XII. všesokolský slet na Strahově, znemožněný vpádem sovětských okupačních vojsk do Československa 21. srpna 1968).
Tradice navazovala na všesokolské slety, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion (Masarykův), a na 1. dělnickou spartakiádu, kterou pořádala levicová Federace dělnických tělovýchovných jednot roku 1921 na pražských Maninách.
Tolik Wikipedie. A jaká byla spartakiáda před čtyřiceti lety (1975)? Nacvičovalo se 16 skladeb a oproti předchozím spartakiádám došlo k určité inovaci v pojetí – jestliže dříve byl kladen důraz hlavně na přesnost tělocvičných cvičení, nově byla zdůrazněna výrazovost a pestrost. To také odpovídalo i zvolenému heslu Ve jménu života, radosti a krásy. Podle dobového tisku největší pozornost vyvolalo cvičení rodičů s dětmi a vystoupení žen, které ke svým cvičením nastupovaly v kombinaci modrých a oranžových úborů. Líbily se však i menší děti, které se díky rekvizitám proměnily v malé stavbaře. Na místních, okrskových a okresních spartakiádách vystoupilo přes 1 460 000 cvičenců.
I v našem městě byly spartakiády populární a zapojovaly se do nich stovky lidí. Cvičilo se na stadioně za velké pozornosti diváků. Spartakiádě v roce 1975 nepřálo počasí, bylo chladno a pršelo. Ale jak je vidět z fotek, cvičencům to příliš nevadilo.
Zúčastnili jste se nějaké spartakiády ve Slavkově? Zažili jste nějakou zajímavou příhodu? Napište nám a podělte se o svoje zážitky s ostatními.
red.
Další desítky fotografií ve vyšším rozlišení najdete zde.
Krásné fotky a klidná neuspěchaná doba bez mobilů a počítačů. Dnes děti cvičí maximálně na klávesnici od počítače, nebo na tabletu. Tomu, kdo to vymyslel bych nakopal do ř...!