Často se z různých pramenů dovídáme, jak a čím ptáky správně přikrmovat, či nepřikrmovat, ptáci si musí najít potravu i v zimě. Na přikrmování si většinou vzpomeneme, až teploty klesnou pod bod mrazu, pro mnohé je však podnětem k instalaci krmítka až napadne první sníh.

Citelné ochlazení a první citelný mráz u nás přišel již koncem měsíce října, kdy počátek přitápění v domácnostech přivodil i silně znečištěné ovzduší, měsíc listopad to napravil, většina dnů byla teplotně abnormální, padaly letité teplotní rekordy. Ptáci nacházeli potravu i na polích, po sklizni slunečnice i kukuřice, v trávnících a záhonech opět vylézaly z teplé půdy žížaly, hrdličky zahradní začaly dokonce i hnízdit. Poptávka po přikrmování přišla až koncem listopadu, kdy všechny překvapila vysoká vrstva sněhu. Nastaly podmínky, které značně ztěžují přežití stálých druhů ptáků. Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo, proto potřebuje více energie, aby udrželo stálou teplotu. Pro přežití dlouhé a mrazivé noci je nutné vytvořit si dostatečné tukové zásoby.

Zásluhu na přikrmování ptáků ve světě má jež déle jak dvě století Velká Británie i se svými někdejšími državami. Pravidelné, hlavně celoroční přikrmování hlavně na počátku hnízdění vyvolalo vyšší hnízdní úspěšnost. Společně s novými osídlenci např. severních oblastí přišli i každé jaro zpěvem vítající drozdi stěhovaví i dutinoví drozdi navíc zářící azurovou i kobaltovou modří. Celý svět obdivovatelů i lovců se shromažďuje na Aljašce na sletu, konvokaci orlů bělohlavých i orlů skalních ku příležitosti vítání Nového roku. Mnozí ptáci zásluhou lidské péče mohli být vyndáni ze seznamu ohrožených druhů.

Neplatí, jak mnozí tvrdí, že po přestálé zimě si ptáci potravu snadno najdou sami. Dokazují to i vrabci, kteří mizí a nikdo neví proč. Běžné druhy sýkor, kterých se v zimním období shromáždí u krmítka až dvě desítky, k malé potěše zahrádkářů v jarním období kdy se začínají objevovat hmyzí škůdci, sýkory, predátoři škůdců, zmizí. Podobně brhlíci, strakapoudi. I ptáci, živící se semeny, vyhledávají na počátku hnízdění živočišnou potravu. Ta se dá nahradit ptákům poměrně levně směsí tuhých rostlinných tuků s rostlinným olejem a strouhankou, vločkami apod. různým způsobem upravené a na určité místo předkládané. Uvítají to všechny druhy ptáků, včetně pěnic, červenka. I podřadná jablka, která nám naše příroda i sady nabízí, rozkrojená i vykrajovaná napíchaná na větvičky stromů jsou velmi vyhledávána hlavně uprostřed a ke konci zimy kosi, kvíčaly, které u své potravy vydrží posedávat a bránit ji před kosy i jinými, i zimními hosty celý den. Jablka pravidelně vyzobávají i černohlávci, kteří i v době hnízdění stále v korunách listnáčů popěvují a zpívají.

Strakapoudi, hlavně zahradní druh strakapouda jižního uvítá hlavně ořechy, je rozšířen hlavně tam, kde nachází meruňkové stromy, kde posbírá všechny houbou mumifikované plody, které zůstávají viset na stromech, aby se dostal k jejich peckám a jádrům. Velmi výhodné je nasbírat jim na podzim napadané souplodí lísky turecké, která bohatě každoročně plodí např. na ulici Bučovická. Snadno oříšek vyklovou a odnesou do štěrbiny, aby se dostali k jeho jádru. V zahraničí jsou běžné závěsné plastové tuby, které můžeme nahradit běžnými plastovými lahvemi naplněnými směsí slunečnicových semen, prosem, popř. i loupaným ovsem. Lahví prostrčíme kolík pro usednutí ptáka, u kterého vystříhneme malý otvor aby jím ptáci mohli získat jen jedno semínko slunečnice. Vypadaná semena sesbírají na zemi hrdličky, pěnkavy, jikavci a vrabci.

Zimní přikrmování představuje nejen pomocnou roku podanou ptákům z naší strany, ale i nám přináší dnes tak vzácný, blízký kontakt s přírodou, umožňuje nám pozorováním pronikat do tajů ptačího chování a leckdy teprve na krmítku spatříme druh, o kterém jsme ani netušili, že může zavítat do naší zahrady.

Milan Hrabovský

Barevnější polní vrabci u krmítka / Foto: M. Hrabovský

Sýkory koňadry na závěsném krmítku / Foto: M. Hrabovský

Samec strakapouda krmí své mládě / Foto: M. Hrabovský

Samičky a mladí ptáci kosů u nás zimují jen zřídka / Foto: M. Hrabovský

Sýkora koňadra vyzobává narušený ořech / Foto: M. Hrabovský

Sýkora koňadra na kmeni staré meruňky / Foto: M. Hrabovský

Brhlík lesní u koule tuku se strouhankou / Foto: M. Hrabovský

Castým hostem v naší zahradě bývá i barevná sojka / Foto: M. Hrabovský

Hrdličky a vrabci obou druhů sbírají pod krmítkem / Foto: M. Hrabovský

Jikavci sbírají semena pod krmítkem / Foto: M. Hrabovský

Souplodí lísky turecké v zimně vyhledávané strakapoudy / Foto: M. Hrabovský

Strakapoud a hrdlička zahradní / Foto: M. Hrabovský

Koňadra a vrabci polní u lahve se semeny / Foto: M. Hrabovský

Koňadra prohledává otvory na kmeni naplněné ztuženým tukem se strouhankou / Foto: M. Hrabovský

Samec strakapouda jižního v našich zahradách / Foto: M. Hrabovský

Zvonci a sýkora koňadra na závěsném krmítku / Foto: M. Hrabovský

Zimní host, pěnkava jikavec severní / Foto: M. Hrabovský

Strakapoudi hledají na ovocných stromech škůdce / Foto: M. Hrabovský

Strakapoudi se dokážou zavěsit i na tubové krmítko / Foto: M. Hrabovský

U PET-lahve naplněné semeny slunečnice a prosa / Foto: M. Hrabovský

Vrabec polní a sýkora koňadra / Foto: M. Hrabovský