Dnes je pondělí 22.1.2018, svátek má Slavomír

Jsou slavkovské známky poštovní známky?

Slavkovské známkyPoštovní známka s razítkem je malý kousek papíru přilepený na obálku a prokazuje, že odesílatel zásilky zaplatil za její doručení a tak patří mezi ceniny. Poštovní známka časem přesáhla svoje původní logistické určení. Provedení četných známek je vlastně umělecké dílo v malém, na kterém se podíleli významní grafici a precizní rytci.

Neocenitelnou funkci získala pro stát poštovní známka svým propagačním užitím. Stala se prostředkem pro připomínku nebo k uctění význačných osobností či událostí. Znaleckým posuzováním známek se zabývá filatelie. Sbírání cenin patří mezi rozšířené sběratelské záliby a známky jako zboží představují významný obchodní artikl.

Filatelie je obor, který u poštovních známek a kolků posuzuje jejich vzhled, výrobu a způsob použití po jejich zavedení do oběhu. Nejeden filatelista studuje i raritní známky z katalogů a přitom nepředpokládá, že je bude kdy vlastnit. Raritních známek se dochovalo vždy jen velmi málo kusů a ty jsou v muzeích nebo v trezorech soukromých sbírek. Některé extra vzácné exempláře mohou mít vysokou až horentní cenu.

Slavkovské známky

Podnět k tisku slavkovských známek nalezneme v zápise ze schůze Národního výboru ve Slavkově u Brna, dne 15. května 1945 a citují jej Slavkovské noviny č. 20 z roku 1945: „Na doporučení místního velitele RA, že je nutno obnovit poštovní styk, alespoň v obvodu poštovního úřadu Slavkov, bylo rozhodnuto k usnadnění poštovního styku s obcemi patřícími k našemu poštovnímu obvodu vydati prozatímní známky v hodnotě 60 h a 1,20 Kč. Tyto známky se budou prodávat s příplatkem 40 a 80 haléřů, který bude věnován fondu pro slavkovské občany poškozené bombardováním. Návrh byl jednomyslně přijat a provedením kresby, rytiny a tisku byl pověřen člen NV Karel Strašil, typograf. Vydání známek musí být provedeno urychleně, neboť dosavadní poštmistr známky a ostatní ceniny z pošty při útěku odvezl s sebou.“

Známky se tiskly 17. května 1945 v tiskárně Řetický a Vencelides ve Slavkově u Brna. Výrobu a přejímku díla popisuje »Protokol« sepsaný 18. května 1945 o 1 hodině po půlnoci. Uvedená citace protokolu postihuje jen stěžejní část textu: „Ve shora uvedené tiskárně bylo dnes vyrobeno 6 000 kusů (slovy šest tisíc) známek po 60 hal. A 6 000 kusů (slovy šest tisíc) známek po 1,20 Kč za přítomnosti níže podepsaných. Výroba známek započala dne 17. 5. 1945 ve 13.00 hodin a skončila 18. 5. 1945 v 1.00 hodinu. Známky byly tištěny ze štočku, vyrytého do olova po jednom kuse.“

Filatelistické listy – odborný čtrnáctideník pro sběratele známek

První poválečné číslo vyšlo 23. března 1946 v Brně. Od úvodního čísla se začal uveřejňovat seriál článků o tisku známek těsně po přechodu válečné fronty. Autor, který psal pod značkou -jch-, pojmenoval známky i celé pojednání o nich názvem: „Revoluční známky“.

Filatelistické listy, ročník I., číslo 6, ze dne 15. června 1946 přinesly na str. 88–89 popis geneze i finále emise slavkovských známek. Kdo dal podnět k vydání a jak proběhl tisk, víme z předchozího textu. O následném vývoji a konci píše autor -jch- následující:

„Známky vyprodala slavkovská pošta za pět dnů, to je 23. května. Krátce poté zabavilo poštovní ředitelství v Brně z příkazu ministerstva štočky i slavnostní razítko, nacházející se na slavkovské poště. Na této poště bylo pak vyvěšeno úřední oznámení, že slavkovské tisky nebyly uznány ministerstvem pošt za poštovní známky a celá částka za ně stržená 19 000 K byla dána Zemskému národnímu výboru v Brně k volné dispozici.“

Odpověď na otázku z nadpisu

„Slavkovské známky byly vydány Okresním národním výborem ve Slavkově a byly jim také v místním tisku publikovány. Prodávány byly na poště všem zájemcům. Bylo jich poštovně, i když velmi problematicky, v místě užíváno. Možno je proto označit za místní vydání.“ Konstatuje ve Filatelistických listech autor článku.

Slavkovské tisky byly proto jen soukromým filatelistickým počinem pro malý okruh zájemců. Za oficiální, státní emisi se považují jen ty známky, které deklarovala, nechala zhotovit a do oběhu uvedla poštovní správa jako nositelka poštovního regálu. Dopravovat poštovní zásilky za úplatu po celém území byla výhradní výsada státu za dohledu ministerstva pošt.

Na závěr dialog autora s anonymním filatelistickým expertem:„ … uznávám, že označení revoluční známky plně nesedí. Snad hlavně proto, že v jejich pozadí stojí často počítající spekulant. Oficiální, státní vydání to nejsou …“ a starý pán se usmál. „ … vždyť jsou revoluční. Přiznám se, že některé z nich sbírám. Ty, u nichž jsem našel důvod, abych je do sbírky vřadil: pravomoc vydavatele, poštovní prodej či skutečné užívání. Závažnější důvod najdete u jednotlivých revolučních vydání málokdy. Ostatně je to věc názoru na sbírání a filatelii vůbec; oficiální stanovisko tu není a vytvořit by se snad ani nedalo.“

Slavkov u Brna, březen 2015. Z archivních materiálů vypsal PaedDr. Karel Häring

O nových známkách informovaly Slavkovské noviny108http://www.veslavkove.cz/
O nových známkách informovaly Slavkovské noviny
Slavkovské známky120http://www.veslavkove.cz/
Slavkovské známky
Slavkovské známky166http://www.veslavkove.cz/
Slavkovské známky
Slavkovské známky182http://www.veslavkove.cz/
Slavkovské známky
Hlavička Filatelistických listů195http://www.veslavkove.cz/
Hlavička Filatelistických listů

Komentářů (0)
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
   
 
Polední menu

menu

Přečtěte si aktuální nabídku poledního menu restaurací ve Slavkově u Brna!

Program kina

kino

Navštivte kino JAS 
ve Slavkově u Brna. Přečtěte si program!

Společnost

  • Domácí betlémy jsou v kurzu přes 200 let
    Výstava betlémů / Foto: archiv
    Výstava betlémů / Foto: archiv
    Když císař Josef II. v rámci svých reforem zakázal ve svých zemích vystavování betlémů v kostelích, jistě netušil, co jeho nařízení způsobí. Opět se projevila vynalézavost českého človíčka, který dokáže vykličkovat ze všeho:... celý článek

Kultura

Černá kronika

Příroda

  • Podzimní příroda ve Slavkově
    Foto: P. Navrátil
    Foto: P. Navrátil
    Dlouhozobku svízelovou si mnozí pletou s kolibříkem. Je to však motýl, patřící mezi lišaje. Svým způsobem letu opravdu kolibříky připomíná. Ti však v žijí v Americe. Dlouhozobka je zajímavá i tím, že je stejně jako řada motýlů stěhovavá!
Banner

veslavkove_logomp



© Copyright 2008 – 2010 BMTYPO .
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí,
šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu BM TYPO zakázáno.